Výtvarný workshop a etiketu nám připravila Ryba na talíři.

Každopádně stačil jeden telefonát s galerií a bylo rozhodnuto – nabídnutý vánoční program se mi jevil jako zajímavý a moje třída osmáků taky nebyla proti.  A tak jsme 2. prosince všichni vyrazili autobusem do Liberce.  Po desáté dopolední si nás v galerii převzala lektorka. Jelikož se jednalo o akci společenského chování a etikety, tak okamžitě žáky instruovala o tom, jak se budou chovat, co mohou dělat a co ne.

Ve výtvarných ateliérech nejprve došlo k rozmluvě o tradičních i netradičních vánočních pokrmech, o chování během stolování, o přípravě slavnostní tabule a v neposlední řadě o etiketě při návštěvě společenského zařízení.

Poté všichni dostali za úkol nakreslit návrh štědrovečerní tabule, aby následně došlo i na její praktickou přípravu. Žáci mohli využívat množství talířů, talířků, skleniček, příborů, přírodnin na dozdobení, svíček, věnečků apod. A nutno přiznat, že některé tabule byly nádherně sestavené.

Jakmile po hodině a čtvrt byla ukončena výtvarná činnost, lektorka vyzvala jednu dívku a chlapce, aby sehráli návštěvu společenského zařízení. Musím uznat, že jak Johana, tak i Marek se svého úkolu chopili se ctí. Lektorka pak komentovala jejich jednání a upozorňovala nejen na chyby, ale i na správné postupy dle etikety.

Po ukončení mírně netradičního workshopu jsme se všichni odebrali na náměstí navštívit trhy, kde se především ruské vánoční kolo stalo velikou atrakcí. Žáci dále rozvíjeli své „obědové“ plány a já mohu zkonstatovat, že tradiční fastfoodové podniky nikdy nezkrachují. Nechci tady spekulovat o kvalitě stravování v těchto provozovnách a po takovém workshopu ani o úrovni stolování v nich, ale pravdou je, že někteří z mých žáčků stihli v době rozchodu navštívit nejen McDonalds, ale i KFC a Burger King dohromady. No, proti gustu…

A potom nás už čekala pouze cesta domů. Nyní bych se rád několika slovy zmínil o mobilních závislácích.  V autobuse byl při obou jízdách téměř absolutní klid. Především sluchátka v uších stála za odbouráním jakýchkoliv hlasitých projevů mých svěřenců. No, dočkali jsme se prakticky nulové mezilidské komunikace. Krásná to doba, že?

Nakonec musím svou třídu pochválit za především přesné dodržování mých instrukcí a dohodnutých časů. A nelze zapomenout na pohodový přístup a pomoc pana učitele Radka Vlacha, který nám na akci dělal doprovod.

Tomáš Brückner